Minulou neděli jsme četli Kristova závěrečná slova Krista v Markově evangeliu. Jejich tématem byla výzva: „Bděte!“ Dnes čteme první verše stejného evangelia. Nejen, že představují postavu Jana Křtitele jako divokého muže, ale především uvádějí vyprávění o Kristu vystoupením Jana jako skutečného proroka, který se nebojí tnout do témat, která se běžně neotvírala. Proč? Aby se lidé připravili, byli schopni slyšet a setkat se s mesiášem. Bohem slíbený zachránce přichází v moci Boží, plný Božího Ducha. A to i pro nás.
Dva turisty v horách znenadání překvapila sněhová bouře. Okamžitě ztratili orientaci a po nějaké době, když už byli na pokraji svých sil, se rázem před nimi objevil bernardýn se soudkem rumu. „Nádherné,“ zvolal první již zesláblým hlasem. „Nadarmo se mu neříká nejlepší přítel člověka.“ „Pravda,“ na to druhý, „a nese ho pes.“
